I. EKONOMIKA ZALOŽENÁ NA ZNALOSTECH: PODPORA KONKURENCE-SCHOPNOSTI




Konkurenceschopnost je srdcem ekonomické činnosti. Aby se Evropa mohla přizpůsobit globální ekonomice a aby dosáhla svých ekonomických, sociálních a ekologických cílů, potřebujeme posílit evropskou konkurenceschopnost, a tedy i vytvořit skutečný jednotný trh v oblasti znalostí a výzkumu.

V této oblasti však Evropa potřebuje dosahovat lepších výsledků. Například v oblasti výzkumu je naše konkurenční nevýhoda zjevná: celkové výdaje na výzkum zůstávají v Evropě nízké a naše ekonomiky jsou méně schopné ekonomicky využívat výsledků vědecké práce. Pro překonání těchto nedostatků potřebuje Evropa více inovací a rovněž větší mobilitu jednotlivců a myšlenek.


I. 1. Vytvoření evropského prostoru znalostí: zaměření se na výchovu a celoživotní vzdělávání

Klíčem k naší konkurenceschopnosti je kvalita. Klub ELS-ED důrazně podporuje vytvoření prostoru znalostí, což bylo označeno na zasedáních Evropské rady v Lisabonu a ve Stockholmu za prioritu, protože to našemu kontinentu umožní zajistit vysoce kvalifikované lidské zdroje. V rámci nové ekonomiky by se měla při přípravě politik EU udělovat priorita vzdělávání, výcviku a podpoře spolupráce s trhem práce. To jsou klíčové prvky, které jsou důležité při přeměně Evropy v konkurenceschopnou společnost založenou na znalostech, ale také při konsolidaci a podpoře silných stránek evropské identity dalších generací, jež bude založená na respektování a podpoře různorodosti.


I.1.1 Vývoj skutečné kultury vzdělávání

Pro všechny občany je nezbytné celoživotní vzdělávání. Je to ústřední prvek lidského vývoje. Aby se občané mohli plně zúčastnit společnosti založené za znalostech, musí se zlepšit přístup k efektivnímu vzdělávání a vysoce kvalitnímu výcviku. Naše cíle jdou však ještě dále: vzdělávací a výukové systémy musejí brát systematicky v úvahu jak specifické potřeby jednotlivců, tak i potřeby evropského hospodářství. Univerzity musejí tyto potřeby vždy zohledňovat při plánování svých studijních programů, aby uvedly v soulad vyučování a celoživotní vzdělávání s příležitostmi na trhu práce. Tím zlepšíme přizpůsobivost a „zaměstnatelnost“ pracovních sil - včetně starší generace - a tím přispějeme ke snížení nezaměstnanosti.


I.1.2 Společenství jako centrum dokonalosti

Aby byli občané lépe připraveni přizpůsobit se potřebám soutěžní ekonomiky založené na špičkové technice, musejí být naše systémy vyššího vzdělávání více konkurenceschopné na mezinárodní úrovni a výcvikové systémy musejí být otevřené širšímu světu.

Je nutné se zaměřit na jazykové dovednosti a mobilitu v Evropě. Je třeba podněcovat občany k tomu, aby se učili dva nebo více jazyků a aby alespoň půl roku studovali v zahraničí. V raných stadiích vzdělávání je také třeba učit žáky podnikavosti a sebedůvěře.

Je velmi důležité překonat překážky mobility a vytvářet politické nástroje, které ji budou podporovat, zejména s ohledem na zdanění, administrativu, sociální pojištění a uznávání kvalifikace a diplomů.

Je nutné klást zvláštní důraz na využití informačních technologií a na vzdělání v této oblasti. Tato oblast nabízí ohromné příležitosti a důležité prostředky k sociálnímu začlenění např. žen a handicapovaných osob.

Programy Socrates, Tempus, Leonardo da Vinci, Youth, Erasmus Mundus a eLearning se musejí dále rozvíjet a je nutné je upravit jak z hlediska cílů, tak i z hlediska rozpočtového financování. Program COMETT musí dostat nový podnět a musí se obnovit ve své původní formě v souladu se specifickými cíly. Aby se zvýšila efektivita těchto programů a umožnil se jejich další rozvoj, je třeba stanovit srovnávací zkoušky. Měly by být známy dosažené výsledky a tyto výsledky je nutno brát v úvahu při navrhování následných programů.

Je nutno podporovat spolupráci mezi univerzitami, společné magisterské tituly, uznávání diplomů a rovněž výměnu zkušeností týkajících se výukových metod a znalostí.


I. 2. Výzkum jako klíčový prvek evropské konkurenceschopnosti prioritou

Výzkum má významný vliv na výkon evropské ekonomiky, konkurenceschopnost a pozici při obchodování i na vytváření pracovních příležitostí. Přesto však v této oblasti Evropa zaostává za svými hlavními konkurenty z hlediska investic a obchodní bilance s výrobky na špičkové technické úrovni, počtu patentových žádostí a její obchodní bilance s výrobky na špičkové technické úrovni je deficitní. Její hlavní slabost spočívá bezpochyby ve fragmentaci a roztříštěnosti výzkumné činnosti. To je oblast, kde může Evropa jasně vytvořit nové hodnoty.


I.2.1 Nárůst evropského úsilí v oblasti výzkumu alespoň na 3% HDP

Aby se Evropa vyrovnala svým konkurentům, je nutno vyvinout úsilí na zvýšení celkových výdajů na výzkum alespoň na 3% HDP (1/3 veřejné výdaje, 2/3 soukromé investice). EU vydává pouze 1,9% HDP na výzkum a vývoj ve srovnání s 2,7% v USA a 3% v Japonsku. Je nezbytně nutné umožnit přístup k novým technologiím pro malé a střední podniky (MSP), zejména pro ty, které mají méně než 9 zaměstnanců, protože ty se ve srovnání s velkými společnostmi setkávají s více překážkami při využití informačních technologií. Je třeba stanovit srovnávací zkoušky a zlepšit efektivní průmyslové využití výsledků výzkumu. Tato problematika úzce souvisí s vytvořením adekvátního a právně zajištěného mechanismu na ochranu intelektuálního vlastnictví na evropské úrovni a zejména s rozhodnutím týkajícím se patentu Společenství.


I.2.2 Vytvoření funkčního evropského výzkumného prostoru

Zaměření výzkumu na nové technologie: Průmyslové využití výsledků vědeckého výzkumu v oblastech jako biotechnologie, informační a komunikační technologie je hlavní hnací silou stojící za ekonomickým růstem. Evropská konkurenceschopnost v následujících letech bude silně ovlivněna schopností být na vedoucím místě v oblasti nových technologií.

Základní výzkum „Blue sky“ („Modré nebe“) musí být vybudován do podoby výzkumu skutečně přinášejícího nové hodnoty. „Dnešní základní výzkum bude příspěvkem k užitým technologiím zítřka.“ Pro přípravu budoucnosti musíme podporovat základní výzkum a nesmíme zapomínat, že výrobní cyklus se neustále zkracuje. Je třeba upřednostňovat práci více zaměřenou na zákazníka.

Je třeba podporovat širší spolupráci mezi veřejnými a soukromými institucemi, a rozšířit výzkumnou činnost na univerzitách; mělo by také být snadnější převádět její výsledky do soukromých společností. Při podpoře výzkumu v soukromém sektoru by měly hrát důležitou roli daňové stimuly.

Musí se zintenzívnit lékařský výzkum, aby se zlepšila léčba a abychom mohli čelit novým výzvám v oblasti veřejného zdraví. Musí být poskytnuto adekvátní financování výzkumu, zejména v oblasti vzácných chorob a nemocí spojených se stářím a fenoménu rezistence vůči antibiotikům.

Výzkum kvality potravin je dalším ústředním bodem vzhledem k tomu, že naší prioritou zajištění bezpečných a vysoce kvalitních potravin. Zejména je třeba posílit produkci založenou na bioprodukci.


I. 3. Zaměření se na nové technologie: vypořádání se s výzvami digitální éry

Rozvoj digitální technologie urychluje sbližování nosičů informací a stanovuje obecné minimální normy nepostradatelné pro mezinárodní oběh audiovizuálních dokumentů. Je třeba zachovat právo na politiku beroucí ohled na kulturní rozmanitost v oblasti audiovizuálních médií na národní a evropské úrovni.


I.3.1 Výzkum potenciálu biotechnologie

Klub ELS-ED je přesvědčen, že nové technologie, zejména biotechnologie, obsahují potenciál pro poskytnutí rozumného řešení problémů životního prostředí a mohou přispět k udržitelnějšímu rozvoji. Tyto technologie by rovněž mohly zlepšit dosažitelnost a dostupnost potravin a tím by umožnily zlepšení lidského zdraví. Z těchto důvodů je nutno tyto nové technologie podporovat.

Náš klub nesouhlasí s názorem, že v lékařství jsou genetické technologie a biotechnologie spojovány především s příležitostmi, zatímco v zemědělství jsou spojovány především s riziky. Klub ELS-ED je spíše přesvědčen, že v obou oblastech existují velké příležitosti, kterých by se mělo využívat, ale také značná rizika, která je nutno snížit pomocí odpovídající legislativy. Co se týká etických limitů lidské genetiky, pak je postoj klubu založen na rozhodnutí kongresu ELS „Unie hodnot“, který se konal v r. 2001 v Berlíně, zejména na odkazu týkajícím se respektování důstojnosti lidské osobnosti.


I.3.2 Přepracování směrnice „Televize bez hranic“ do směrnice s obsahem platným pro celou EU

Tento program, který je zaměřen na podporu široké spolupráce mezi televizními vysílacími společnostmi, by měl být dále rozvinut do směrnice s obsahem platným pro celou EU, aby byl možný lepší mezinárodní oběh audiovizuálních dokumentů a aby bylo možno podporovat silný a konkurenceschopný evropský audiovizuální průmysl, ve kterém by měl být hnací silou soukromý sektor. Je nutno se vyhnout zdržením při přijímáni evropské legislativy, aby se předešlo dalším mezerám v evropské technologii. Přesto však existují i nadále právní překážky pro hranice přesahující média (např. copyright).

Toto přepracování by mělo brát v úvahu změny technologií a trhu. To by znamenalo na jedné straně potřebu, aby se společné základní evropské principy (lidská práva, ochrana nezletilých atd.) vztahovaly na veškeré služby s audiovizuálním obsahem, a na druhé straně nutnost upravit nebo eliminovat zastaralé předpisy, které obsahují nepřiměřené množství podrobností, které v současnosti už nejsou oprávněné (některá pravidla pro reklamu, závazné kvóty atd.)

Je nutno vyvinout nové formy kontrolované samoregulace nových médií: zdá se, že alternativní formy regulace a standardizace poskytují efektivnější a méně byrokratické prostředky pro zaplnění mezer v národní a evropské legislativě, např. na ochranu spotřebitele.

Stávající programy v oblasti audiovizuálních médií je nutno realizovat a rozšiřovat, zejména iniciativu EIB i2i visual a program MEDIA, aby se zvýšil oběh evropských děl mimo země jejich původu.

K zajištění dalšího rozvoje duálního systému v evropském vysílání při eliminaci stávajících konkurenčních deformací musejí členské státy v souladu s amsterodamským protokolem jasně a zřetelně definovat postoupení veřejných služeb veřejnoprávních vysílacích společností k zdůvodnění veřejného financování.


I.3.3 Rozvoj nové generace telekomunikací

Aby se zlepšila evropská konkurenceschopnost na poli telekomunikací, je naším cílem umožnit implementaci legislativy v oblasti telekomunikací. Je rovněž důležité zajistit bezpečnost Internetu. V současné době je nedostatečná bezpečnost hlavní překážkou v rozvoji elektronického obchodování.

Umožnění rozvoje 3G telekomunikací je ústředním problémem evropské konkurenceschopnosti. Je však stejně důležité umožnit hladký průběh konsolidace tržních operátorů a druhotné obchodování spektrem 3G. Bude rovněž nezbytné stanovit pravidla pro sdílení infrastruktury mobilních sítí.

Prioritou klubu ELS-ED je podpora lepších širokopásmových spojů a infrastruktury a rovněž zlepšení elektronizace veřejné správy, zdravotnictví a školství, aby bylo možné poskytovat snadno přístupné informace a lepší služby občanům.


I. 4. Vybudování podnikatelské evropské ekonomiky nejvyšší kvality

Aby společnosti měly možnost vypořádat se s konkurencí globální ekonomiky, potřebují kvalitní a podnikání podporující právní a fiskální prostředí. Silný důraz je nutno klást na efektivní a včasné uskutečňování lisabonské strategie a na vytváření stimulujícího obchodního prostředí.


I.4.1 Uskutečňování lisabonské strategie strukturální reformy: vytvoření jasného plánu

Při uskutečňování lisabonského programu se ze strany členských států objevuje jasná politická netečnost a ustupování v oblasti životně důležitých strukturálních reforem. Pro zajištění včasného přijetí reforem musí být vytvořen jasný plán definující kroky, které musejí být uskutečněny.

Je potřeba nový akční plán strukturálních reforem stanovující přísný harmonogram, který bude splněn do roku 2010. Dále je nutno se více zaměřit na cíle lisabonské strategie, zejména na následující oblasti: veřejné a soukromé investice, především v oblasti lidského kapitálu a výzkumu a vývoje, posílení podnikatelského ducha v evropské společnosti, podpora MSP a snížení úrovně celkového zdanění v EU.

Adekvátní ochrana intelektuálního vlastnictví: Protože o návrhu Komise na evropský patent se diskutovalo léta, aniž by dodnes bylo nalezeno konečné řešení, mohl by východisko z této slepé uličky nabídnout zcela nové pojetí ochrany intelektuálního vlastnictví.

Náš klub má v úmyslu zahájit iniciativu vedoucí k novému koherentnímu a přístupnějšímu evropskému patentu, který zajistí rovnováhu mezi americkým ochranným přístupem a evropským přístupem, který podněcuje investiční snahy. Také další směrnice týkající se intelektuálního vlastnictví (softwaru nebo obchodních značek) budou muset být zrevidovány.

Je nutno dokončit liberalizaci trhu s energiemi: EU v současnosti pracuje na úplné deregulaci s cílem zavedení rovných příležitostí v oblasti elektrické energie a plynu, což jsou zbylé dva nejdůležitější monopoly uvnitř vnitřního trhu. Podniky i fyzické osoby musejí mít možnost si svobodně zvolit dodavatele podle svých potřeb. Potřebujeme harmonizovaný právní rámec, v němž budou poskytovány přiměřené veřejné služby.

Musí být vytvořen silný celoevropský kapitálový trh, aby se snížily výdaje na obchodní kapitál v rychle se měnícím finančním prostředí. Naší prioritou je zajistit včasné dokončení akčního plánu pro finanční služby nejpozději v roce 2005 tak, jak to předpokládají lisabonské závěry. Tento proces musí zavést transparentní finanční informační systém, který umožní efektivní srovnatelnost výsledků společností a poskytne odpovídající a rozsáhlý pečlivý dohled. Současně s tím by se nová pravidla pro smluvní právo měla rozšířit na další zdroje: obligace, cenné papíry, pojišťovací smlouvy.


I.4.2 Řízení společností: Vytvoření rovných podmínek v oblasti práva společností

Jako důsledek rozdílů v právu společností – se všemi možnými kombinacemi co se týká struktury, účtování a srovnatelnosti kontroly – některé společnosti nemohou plně využívat vnitřního trhu, zatímco jiné mají nepřiměřené výhody. Požadujeme naléhavě harmonizaci, aby se pro evropské společnosti vytvořily rovné podmínky. Ve druhé Winterově zprávě, publikované v listopadu 2002, jsou uvedeny konkrétní návrhy.

Nové iniciativy pro společné předpisy v oblasti práva společností zaměřené na nahrazení 5. směrnice o právu společností, pro které se nepodařilo nalézt žádný společný postoj, budou muset být dále prodiskutovány a bude se pro ně muset hledat dohoda.

Vyžadujeme flexibilnější společné předpisy pro společnosti s ručením omezeným, aby MSP mohly působit na území celé Unie s využitím vnitřního trhu a přitom si udržely povahu společností s ručením omezeným. Naše skupina bude podporovat práci směřující k pokroku v této oblasti.


I.4.3 Podnikání a prostředí příznivé pro MSP

Aby se vypořádaly s konkurencí v globální ekonomice, společnosti také potřebují kvalitní prostředí z hlediska právního a finančního rámce, infrastruktury a daňových systémů. Je třeba klást důraz zejména na vytvoření prostředí, které bude podporovat obchodování.

Nezbytným předpokladem je odstranění subvencí a neviditelných překážek a dalších deformací trhu a spoléhání se na účinná pravidla konkurence.

Naší nejvyšší prioritou je vytvořit prostředí příznivé pro podnikání, které zlepší situaci evropských společností, zejména snížením těžkopádné byrokracie na minimum a prováděním systematického vyhodnocování dopadu obchodních nákladů pro vytváření legislativy.

Klub ELS-ED chce podporovat vytváření nových společností pomocí snížení právních překážek a umožnění přístupu k počátečnímu kapitálu a kapitálu pro podnikání. V této oblasti je nutno prozkoumat nejrůznější modely zakládání společností a podporovat výměnu nejlepších technik mezi členskými státy.

Podnikavost, sebedůvěru a zodpovědnost je nezbytné podporovat již v raných stadiích vzdělávání.

Vytvoření lepšího rámce pro MSP:

Malé a střední podniky jsou hybnou silou evropské ekonomiky. Přes 99 % společností v EU jsou MSP. Poskytují 66 % všech pracovních příležitostí a tím přispívají k ekonomickému růstu. Je tedy nezbytné je v rámci EU odpovídajícím způsobem chránit a podporovat a neuvalovat na ně zbytečná břemena. Uskutečňování charty MSP je základním předpokladem pro dosažení cílů z Lisabonu. Patří k nim mimo jiné:

• pružné předpisy na trhu pracovních sil,
• odstranění regulačních zátěží a lepší přístup k informacím,
• lepší přístup k financování a ke kapitálovému trhu,
• usnadnění kvalitních investic v oblasti výzkumu a technologií,
• podpora inovací.

I.4.4 Vytvoření integrovaného trhu veřejně prospěšných služeb

Spravedlivý a vyvážený proces liberalizace trhu se službami, který má zabránit nekalé konkurenci, by měl v budoucnosti zajistit dodávku zboží a služeb evropským občanům a společnostem za přiměřené ceny.


I.4.5 Za konkurenceschopné daňové systémy a nižší daně

V centru ekonomického modelu ELS-ED je princip nižšího zdanění, protože všechny strany středu a pravého středu se snaží vytvořit v hospodářství bohatství a podporovat soukromou iniciativu. Vysoké daně jsou pro soukromý sektor a pro jednotlivce zátěží a vyžadují větší zapojení státu do ekonomických problémů na úkor podnikavosti.

Nejen že jsou různé daňové systémy složité a nedůsledné, ale vytvářejí navíc jasné překážky pro mezinárodní aktivity a pro volný pohyb zboží, osob a kapitálu. Proto je nutné podporovat další kroky v reformě daňových systémů a urychlit přijetí konečného systému DPH založeného na principu země původu. Tím se stanou daňové systémy členských států neutrální a konkurenceschopné.

Chceme spravedlivou a účinnou soutěž daňových systémů. Náš model je založen na koordinované definici daňového základu pro daně vztahující se k jednotnému trhu, přičemž bude členským státům ponechána volba úrovně zdanění. To vytvoří zdravou daňovou konkurenci, protože to společnostem umožní vybrat si své sídlo v mnohem transparentnějším prostředí a přesídlit, pokud to bude nutné, s menší administrativní zátěží. Bude to také stimulovat hranice přesahující aktivity zajištěním výkonného rozdělení kapitálu a posléze rozvojem celé ekonomiky. Daně, které se netýkají jednotného trhu, by měly zůstat zcela na uvážení členských států.

Pro náš klub je hlavní prioritou systém zdanění společností podporující hranice přesahující aktivity a odstraňující daňové překážky, které ohrožují řádné fungování vnitřního trhu a to zřízením konsolidovaného základu daně společnosti pro ty společnosti, které jsou zaregistrovány na základě statutu Evropské společností, nebo poskytnutím této možnosti společnostem, které jsou činné ve více členských státech.

Konečný systém DPH založený na principu „země původu“ je lepším řešením k předejití narušení vnitřního trhu. Jsme proti novému přístupu Komise, který zamýšlí pouze „zlepšit přechodný systém“ vytvořený na základě 6. směrnice o DPH.


I. 5. Soutěživá evropská dopravní politika: zajištění výkonného dopravního spojení

V rozšířené Unii bude mít výkonná a rychlá doprava silný dopad na konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Vzhledem k tomu, že transevropské dopravní sítě (TEN) přepravují téměř polovinu všeho zboží a osob, jedná se o skutečně životně důležité trasy EU. Je nutno odstranit zbývající neprůchodná místa v dopravních sítích a napravit nevyváženost mezi dopravními režimy a mezi regiony.

Transevropské sítě musejí být rozšířeny, aby bylo možno dostat dopravní sítě nových členských států na vysokou úroveň a zajistit efektivní spojení se stávajícími sítěmi současných 15 členských států. Současně při tom musí být zajištěna spravedlivá soutěž mezi dopravními režimy a náklady na konstrukci a údržbu TEN musejí být účtovány uživatelům.

Pro vytvoření výkonného trhu v oblasti železnic v rámci Unie je nutno otevřít národní železniční sítě a usnadnit novým železničním firmám vstup na trh.

Aby byly zajištěny přiměřené podmínky konkurence pro dodavatele dopravních služeb a pro uživatele, je třeba řešit vztahy s třetími zeměmi, zejména v oblasti letecké a námořní dopravy, na úrovni Společenství. Je nutno zajistit uskutečňování koncepce evropského vnitřního trhu v evropském vzdušném prostoru s jednotným řízením letového provozu.

Vysoká úroveň bezpečnosti v námořní, železniční a letecké dopravě je důležitou složkou komplexní dopravní politiky. Bezpečnostní legislativa musí být používána efektivně a v případech, kdy nebude použita, musejí být sankce sjednoceny. Bude nutno vymezit činnost nové Evropské železniční agentury, zaměřené na zajištění bezpečnosti v celém Společenství.



II. UDRŽITELNÝ ROZVOJ: STAVBA PRO BUDOUCNOST

Chceme komplexní politiku založenou na dynamické, ekologicky a sociálně zodpovědné tržní ekonomice. Naše vize je založena na koncepci udržitelného rozvoje, který musí ovlivňovat všechny oblasti legislativy od politiky životního prostředí po regionální, ekonomickou, energetickou, dopravní nebo zemědělskou a obchodní politiku. Abychom vybudovali konkurenčně a ekologicky zdravou Unii pro nás i pro budoucí generace, potřebujeme posílit svazek mezi zdravým životním prostředím a silnou ekonomikou.

Příležitosti související s progresivním zavedením dlouhodobého ekologicky a společensky zodpovědného modelu ekonomického růstu jsou ohromné, protože tento proces bude stimulovat rozvoj výzkumu, nových průmyslových odvětví a technologií, a tím umožní vytvoření nových pracovních příležitostí. Koncepce udržitelného rozvoje nemůže však být jednoduše zavedena shora. Nadměrná regulace by tento proces zničila.

Věříme, že klíčem k úspěchu jsou:

• Subsidiarita a místní zodpovědnost: Detailní legislativa a/nebo centralizace by byly kontraproduktivní. Jsme přesvědčeni, že místní orgány mohou nejlépe určit, co je v kontextu daného regionu nutné a uskutečnitelné. Na základě rámcových cílů jsou v nejlepší pozici, aby rozhodly o konkrétní akci a prostředcích pro její uskutečnění.



• Realistické legislativní cíle, které umožňují flexibilitu při uskutečňování: Cíle jsou zbytečné, jestliže nemohou být žádným způsobem uskutečněny. Realismus je prvním krokem k úspěchu; proto musí legislativa ponechat prostor pro manévrování, aby se mohla přizpůsobit místnímu kontextu a regionálním specifikům. EU však bude mít dohled nad uskutečňováním.



• Podpora a důvěra soukromé iniciativě: Je nezbytné přesvědčit soukromý sektor o dlouhodobých konkurenčních výhodách rozvoje „udržitelných“ výrobních metod a využívání ekologických technologií. Mělo by se to uskutečňovat spíše pomocí fiskálních stimulů než pomocí subvencí, které mají sklon omezovat ochotu riskovat a kreativitu, a pomocí podporování dobrovolných dohod a tržních nástrojů majících za cíl zlepšení konkurenceschopnosti společností, které dosahují vynikajících výsledků ve vztahu k životnímu prostředí.



• Informovanost a vzdělávání občanů. Odpovídající informace jsou nezbytné pro zvýšení občanského povědomí o problémech souvisejících s životním prostředím.

II. 1. Podpora společného evropského dědictví

Naše budoucnost je naše volba. Klub ELS-ED se jednoznačně rozhodl ve prospěch čistšího životního prostředí a udržitelného rozvoje. Ochrana občana a jeho nebo jejího životního prostředí,jejich historického a přírodního dědictví musí stát v centru evropské politiky. Klimatické změny a možné reakce na tyto změny, znečištění vzduchu ve městech, zhoršení městského prostředí, druhotné efekty růstu a ostatní problémy se znečištěním mají silný dopad na občany a na jejich každodenní život z hlediska ekonomického, sociálního a zdravotního. Žádáme, aby se jednalo naléhavě a rozhodně.


II.1.1 Podpora bezpečného životního prostředí: poskytnutí reálného práva na zdravé životní prostředí

Nedávné přírodní katastrofy (např. povodně, vichřice) vyvolaly vážné znepokojení týkající se vlivů klimatických změn. Rovněž ztroskotání lodi Erika u francouzského pobřeží a později obdobně ztroskotání lodi Prestige upozornily na potřebu posílit systém zodpovědnosti za životní prostředí. Je naší povinností, jak z hlediska kvality života evropských občanů, tak i budoucích generací, vytvořit mechanismus, který poskytne naplnění práva na zdravé životní prostředí.

Řádné uskutečňování a pečlivé monitorování evropské legislativy přísné v oblasti životního prostředí a rovněž lepší vyhodnocení budoucí legislativy jsou základními předpoklady pro to, aby se Evropa dostala na vedoucí místo na světě v ochraně životního prostředí.

Efektivní systém ekologické zodpovědnosti by měl poskytnout základ pro právo občanů na zdravé životní prostředí. Tento skutečný systém ekologické zodpovědnosti založený na principu „polluter pays“ („znečišťovatel platí“) by obsahoval odpovídající kontroly, pokuty a kompenzace.

Boj proti změnám klimatu zůstává prvořadou prioritou. Evropa přijala jasně do budoucna orientovanou volbu ve prospěch čistšího světa tím, že se podle Kjótského protokolu pevně zavázala ke snížení emisí plynů vyvolávajících skleníkový efekt o 8% do roku 2010. Naše skupina podporuje evropský plán na rychlé a konkrétní uskutečňování Kjótského protokolu. Bude zavádět komplexní politickou iniciativu zaměřenou na to, aby se EU dostala na vedoucí místo na světě v této oblasti.

Zlepšení kvality životního prostředí v městských oblastech bude dalším bodem, na který je třeba se zaměřit. 80% obyvatel žije nyní v městských oblastech, kde jsou vystavováni trvalým obtížím (hluku, znečištění vzduchu, dopravě, odpadkům, alergiím a stresu), které ovlivňují veřejné zdraví. Obrovské úsilí je zapotřebí zejména z hlediska kvality paliva a čistých motorů a rovněž v oblasti investic zaměřených na snížení spotřeby pohonných hmot. Musí být vedena kampaň za vytvoření veřejného povědomí na podporu využití obnovitelných energií. V souladu s principem subsidiarity je rovněž důležité podporovat racionální územní plánování, které by chránilo městské životní prostředí.

Biologická různorodost je dědictvím našich občanů. Nové členské státy značně zvýší počet neporušených krajinných celků, lesů a mokřadů. Jsme zodpovědní za to, abychom uchovali tato území a předali je budoucím generacím.

Klub ELS-ED je rozhodnutý podniknout společné kroky zaměřené na posílení přispění vědy a techniky k udržitelnému rozvoji, zejména na podporu lepšího porozumění souvislostí mezi životním prostředím a technologickým rozvojem.


II.1.2 Podpora čisté výroby energie a udržitelné dopravní politiky

Boj proti změnám klimatu je naprostou prioritou a rovněž hlavní výzvou pro Unii. Evropská unie je energeticky intenzivním hospodářstvím; spotřeba se zvyšuje o 1 až 2% každý rok a dominují jí fosilní paliva. 94% CO2 vznikajícího z lidské činnosti v Evropě lze přičíst energetice. To je z dlouhodobé perspektivy neudržitelné; Evropa naléhavě potřebuje přezkoumat svůj systém dodávek energie.

Je nutno podporovat pronikání nových a obnovitelných zdrojů energie. Musíme upozornit na možnosti investic do obnovitelných energií a podporovat přístup k financování projektů v klíčových projektech, jako je solární nebo větrná energie a využití biomasy, abychom prosadili využívání těchto energetických zdrojů.

Náš manévrovací prostor je však omezen: současně s podporou snížení energetické náročnosti naší ekonomiky a zajištěním vyšší energetické efektivity potřebujeme při přísném dodržování vysokých bezpečnostních norem a respektování volby jednotlivých zemí také udržet podíl jaderné energie.

Je nutno vyvinout nové, výkonnější levnější typy reaktorů skrze zintenzivnění výzkumu v oblasti štěpných reaktorů a správy vyhořelého paliva a odpadu. Tím také musíme zajistit, aby nové členské státy splňovaly stejné vysoké normy pro jadernou bezpečnost a přísně dodržovaly své závazky týkající se uzavření starých elektráren.

Nová ekologičtější dopravní politika znamená porušení vztahu mezi stálým růstem dopravy a ekonomickým růstem. Snížení tlaku na životní prostředí a předcházení dopravním zácpám vyžaduje radikální změny našich dopravních prostředků a návyků a zejména racionálnější využívání jiných prostředků. To představuje posun rovnováhy mezi dopravními režimy směrem k prostředkům méně znečišťujícím životní prostředí, zejména v městských oblastech, zatímco dálková přeprava zboží musí být převedena na dopravu ohleduplnou k životnímu prostředí (železnice, vnitrozemskou lodní dopravu a pobřežní lodní dopravu).

Vyrovnaná výstavba transevropských sítí (TEN), která má obrátit vzrůstající nevyváženosti mezi regiony a umožnit ekonomický rozvoj v okrajových regionech, zejména v nových členských státech, se musí kombinovat s rozvojem nákladově cenově efektivního systému dopravy.


II. 2. Udržitelný růst ve více začleňující společnosti

Abychom směřovali k udržitelnému rozvoji v občany více zapojující společnosti, je nutno zajistit makroekonomickou stabilitu, podporovat investice a snížit nepřijatelnou úroveň nezaměstnanosti. Naše vize se nespoléhá na stát, nýbrž na volný trh, který má poskytnout růst, kvalitní příležitosti a sociální pokrok. Je to proto, že to být opravdu sociální znamená vytvářet pracovní příležitosti a snižovat nezaměstnanost. Tržní ekonomika založená na principech zodpovědnosti jednotlivce, konkurenci a ryzí sociální zodpovědnosti je nejlepším způsobem jak podporovat větší růst v začleňující společnosti.


II.2.1 Zajištění vyššího růstu a investic: zlepšení obchodního prostředí

Ke zvýšení ekonomického růstu a investic jsou nezbytná další opatření na zlepšení obchodního prostředí a liberalizaci trhu.

Je třeba systematicky provádět vyhodnocení dopadu obchodních nákladů na přijímání legislativy a opatření v oblasti životního prostředí a je nutno odstranit těžkopádné byrokratické a administrativní požadavky, které jsou tak škodlivé pro MSP. Je nutno podporovat vytváření nových společností a usnadnit přístup k počátečnímu a podnikatelskému kapitálu. Musíme dosáhnout toho, aby v Evropě bylo snadné vybudovat firmu.

Je nutno podporovat poskytování veřejných služeb soukromým sektorem a tím rozšířit možnosti spotřebitelského výběru. Konkurence pomůže snížit ceny a zlepšit kvalitu služeb, přičemž vláda stanoví normy, aby bylo zaručeno stejné a všeobecné poskytování obecně prospěšných služeb.


II.2.2 Vytváření pracovních příležitostí a zajištění vzájemné podpory

Vytváření pracovních příležitostí je nezbytné pro přežití Evropy. To je zajisté společensky přijatelnější než jejich likvidace. Úroveň nezaměstnanosti ve většině Evropy je nepřijatelně vysoká, sociálně neúnosná a finančně neudržitelná. Zlepšení příležitostí pro nezaměstnané, reformy trhu pracovních sil, investice do lidského kapitálu a celoživotní vzdělávání jsou ve středu naší politiky. Je proto nutné odstranit administrativní překážky flexibilnějšího trhu pracovních sil a zavést systematické další vzdělávání, aby se zvýšila dynamika a zlepšila přiměřenost dovedností. Na pasivní opatření na podporu nezaměstnanosti se lze dívat pouze jako na krátkodobé řešení.

Aby bylo dosaženo lisabonských cílů a zvýšila se produktivita, je důležité zaměřit se na posílení flexibility a bezpečnosti při práci, na podporu podnikání a rovněž na zlepšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných a na integraci lidí vyloučených ze společnosti.

Je nutno zajistit plnění základních ustanovení systémů sociálního zabezpečení pro ty, kteří nejsou schopni se sami o sebe postarat, ačkoli reforma současného stavu se zdá být nezbytná. Princip vzájemné podpory by měl zůstat základem evropského sociálního modelu. Občané mají právo spoléhat se na sociální podporu a solidaritu, když jsou v nesnázích kvůli nemoci, nezaměstnanosti nebo jiným rizikům, které mohou vést ke snížení prostředků jejich a jejich rodiny.


II.2.3 Sociální začlenění

Požadujeme kvalitní příležitosti. Hlavní směrnicí naší politiky je nikoho nezadržovat nebo nikoho nenechávat pozadu. S ohledem na sociálně integrovanou a soudržnou Evropu se angažujeme za „spravedlivý osud pro každého“. Abychom dosáhli tohoto cíle, je nutno klást zvláštní důraz na boj s vyloučením ze společnosti, které postihuje v současné době stále více lidí, ženy, mládež i menšiny. Měla by se věnovat zvláštní pozornost očekávání mladých lidí. Program Mládež by měl klást větší důraz na ty, kteří čelí problémům v ekonomické a sociální integraci.

Sociální a výchovná úloha sportu jako faktoru integrace a účast v sociálním životě, jako prostředku na podporu tolerance, zdravého sportovního ducha, respektování pravidel a rozdílů, stejně jako boje proti vyloučení ze společnosti, xenofobii a rasismu, by se měla více zdůrazňovat a mělo by se jí více využívat. Smlouva by měla výslovně uznat specifickou povahu sportu s ohledem na sociální roli, kterou hraje. Větší důraz by se měl také klást na úlohu sportu ve vzdělávání, na spojení sportu s formálními vzdělávacími programy (školními studijními plány) nebo neformálními aktivitami (podpora dobrovolného sektoru a úloha sportovních asociací nebo federací), což jsou politiky všeobecně zastávané a podporované klubem ELS-ED. Opatření na boj s dopingem ve sportu jsou rovněž prioritní.

Vysoká kvalita života seniorů, kteří reprezentují vzrůstající počet obyvatel, musí být prioritní. Přesto neúměrně velká část z nich trpí izolací a chudobou. Jejich zvláštní potřeby a očekávání musejí být začleněny do vytváření evropské politiky.

V politice Společenství je nutno soustavně podporovat rovné příležitosti pro ženy a vyloučení všech typů diskriminace. Je nevyhnutelné přijmout konkrétní opatření, jako například zlepšení dostupnosti zařízení péče o děti, zvýšení podpory matek a snížení jejich příspěvků na sociální zabezpečení, aby byl jejich profesionální život v rovnováze s rodinným životem.

V souladu s rozhodnutím přijatým Evropskou radou v Barceloně uskutečňování těchto opatření přispěje k boji proti chudobě a vyloučení ze společnosti. Vymýcení chudoby, podpora sociálního rozvoje a zlepšení zdraví tvoří některé z hlavních úkolů vzhledem ke globálním dimenzím udržitelného rozvoje.


II. 3. Zvládnutí problematiky stárnoucí populace

Prodlužující se délka života, tj. vzrůstající počet obyvatel v důchodovém věku ve srovnání s pracující populací, vystavila veřejný důchodový systém extrémnímu finančnímu tlaku. Podíl seniorů pobírajících důchod se v EU více než zdvojnásobí z asi 24% v roce 2000 na 49% v roce 2050, jinými slovy, v EU se sníží počet osob v pracovně činném věku na každého seniora ze 4 na 2. Proto, pokud veřejné systémy sociálního zabezpečení mají být dlouhodobě finančně životaschopné, je naléhavě nutné uskutečnit zásadní reformy. Abychom mohli čelit následkům demografických změn, musí být v členských státech EU přijata řada rozsáhlých doplňkových opatření, které by umožnily částečné znovunastolení finanční rovnováhy.


II. 3.1 Musí se zvýšit věk pro odchod do důchodu¹. Protože lidé žijí déle, měli by také déle pracovat a tedy i přispívat delší dobu do národního důchodového systému, což by bylo podmínkou pro nárok na pobírání plné penze.


II. 3.2 Účast osob ve věku nad 55 let na trhu pracovních sil by se měla zvýšit. Ve většině evropských zemí je účast osob nad 55 let na trhu pracovních sil poměrně nízká, zejména kvůli tomu, že existují velmi nákladné možnosti pro předčasný odchod do důchodu. Případy předčasného odchodu do důchodu by se tedy měly co nejvíce redukovat, např. pomocí daňových podnětů, a měl by se zvýšit věk pro odchod do důchodu.


II. 3.3 Je třeba důrazně doporučovat kapitálově financované důchody. Udržitelné řešení financování důchodů volá po adekvátní rovnováze mezi veřejným, zaměstnaneckým a soukromým důchodovým systémem. Podíl průběžně financovaných systémů by se měl progresivně redukovat, přičemž by měla být zaručena národní solidarita prostřednictvím adekvátního veřejného zajištění důchodů.


II. 3.4 Je třeba zvážit potřebu podpory zvyšování porodnosti. Přistěhovalectví již není řešením, k zvládnutí důsledků demografických změn. Moudrým řešením je podporovat vyšší porodnost poskytováním odpovídajících podmínek, zejména pro ženy, které chtějí pracovat.


II. 4. Udržení života v regionech: společnou prací vystavíme prosperující Unii

Ekonomická a sociální politika soudržnosti v EU hraje důležitou roli v méně vyvinutých regionech, protože snižuje rozdíly v rozvoji mezi nimi a umožňuje regionům žít a prosperovat. Jsou tak klíčovým prvkem v procesu směřujícím k stabilní, sociálně integrované a soudržné Evropské unii.


II.4.1 Adaptace ekonomické a sociální politiky soudržnosti na nový geografický rámec

„Zajištění soudržnosti“ v nově rozšířené Unii představuje stále větší výzvu pro strukturální politiku. V nadcházejícím legislativním období bude Unie čelit tomu, že bude muset sloučit dva základní požadavky: solidaritu s novými členskými státy a podporu strukturálního rozvoje současných méně privilegovaných regionů. Budoucí politika soudržnosti bude muset brát v úvahu sociální podmínky a podmínky zaměstnanosti v těchto regionech a ovlivňovat ostatní lokální politiky.

Strukturální politiky musejí být přehodnoceny, aby vyhovovaly rostoucím potřebám z hlediska infrastruktury a sociálního rozvoje, a to s proporcionálně menšími finančními prostředky. Protože se rozdíly v úrovni rozvoje mezi regiony rozšířením zvětšily, plnění našich cílů soudržnosti následně vyžaduje výkonnost i solidaritu na vyšší úrovni.

Pro přípravu předefinování finančního rozpočtu pro politiku soudržnosti Společenství musejí být politiky EU lépe koordinovány, aby se přizpůsobily novému evropskému geopolitickému rámci a současně se musí klást důraz na optimální využití regionálních zdrojů. Musejí být stanoveny rámcové podmínky pro rozvoj infrastruktury a projekty udržitelnosti a jejich uskutečňování musí být pečlivě monitorováno. Je nutno vyloučit zpožďující faktory, ne pouze opravit jejich důsledky a zajistit transparentnost přidělování financování.


II.4.2 Rozvoj udržitelné a kvalitní turistiky

Turistika tvoří 5% pracovních míst ve Společenství a má důležitý dopad na úroveň regionální zaměstnanosti. Pro zvýšení evropského turistického potenciálu, a tím pro podporu historického, kulturního a gastronomického bohatství evropských regionů by měla mít EU možnost zvolit ty nejlepší zkušenosti ke koordinaci úsilí směřujícího k dynamické a kvalitní turistice.


II.4.3 Podpora evropské kultury

Bohatství Evropy spočívá v její kulturní specifice a rozmanitosti. Je nutno uchovat toto společné dědictví a vytvořit evropský kulturní prostor s viditelnou přítomností. Je nutno rozhodně podporovat odlišné jazyky a regionální kulturu Evropy, stejně jako její zvláštnosti v oblasti médií a filmu. Veřejně financované vysílací stanice, jejichž role v prezentaci kulturní rozmanitosti je uznána v amsterodamském protokolu, by měly demonstrovat praktický závazek v této oblasti.

Pochopení evropského historického a kulturního dědictví by mělo zahrnovat zvláštní pozornost věnovanou střední a východní Evropě, která byla až do znovunastolení pluralitní demokracie často přehlížena.

Za tímto účelem musí být přeměněn program Kultura 2000 tak, aby se zvýšila jeho operativnost a jeho přizpůsobení se očekáváním občanů.

Měla by být posílena konkurenceschopnost v kulturní oblasti, s tím, že se budou brát v úvahu kulturní aspekty v projektech uskutečňovaných ze strukturálních fondů.

Zásadu hlasování kvalifikovanou většinou je nutno rozšířit i na kulturní politiku v kontextu článku 151 Smlouvy o EU a abnormalita procesu spolurozhodování kombinovaného s jednomyslným hlasováním by měla být změněna.


II. 5. Rozvoj životaschopného a udržitelného zemědělství

Rozvoj udržitelného zemědělství v Evropě je pro nás prostředkem k zajištění toho, že budoucí generace budou také moci užívat výhod jedinečných přírodních zdrojů Evropy. Současně udržitelnost odráží zájmy zákazníků, zejména vzhledem k bezpečnosti a kvalitě výrobních metod.

Agenda 2000 skončí v roce 2006 a prioritou se stane zformulování politické linie pro komplexní a dlouhodobý rámec životaschopného a rovněž udržitelného zemědělství.

Je třeba vyřešit tři problémy: V prvé řadě ekonomický problém, který spočívá v posílení konkurenceschopnosti zemědělského sektoru. V druhé řadě sociální problém, tj. zlepšení životních podmínek a ekonomických příležitostí ve vesnických oblastech. V třetí řadě potřebujeme vyřešit ekologický problém podporou správných ekologických praktik a poskytováním služeb souvisejících s udržováním biologické rozmanitosti a krajiny. Klub ELS-ED musí zajistit, aby se nadcházející reforma společné zemědělské politiky (SZP) zabývala všemi třemi aspekty.


II.5.1 Rozvoj ekologického zemědělství

Naší prioritou je zlepšení kvality zemědělské produkce. Ekologický v zemědělství neznamená používající „staromódních metod“. Naopak, je třeba věnovat zvláštní důraz na posílení nových a/nebo biologicky založených průmyslových odvětví a technologií.

Výzkum v oblasti ekologických produktů může pomoci poskytnout udržitelné řešení pro citlivé využití přírodních zdrojů Země a pro rozvoj výrobků, které respektují životní prostředí.

Je nutno podporovat úlohu zemědělců jako ochránců venkova. Kromě úsilí o co největší využití půdy musíme podporovat zemědělce, aby aktivně uchovávali venkovskou krajinu a biologickou rozmanitost a používali výrobky šetrné k životnímu prostředí.

Podpora životní pohody zvířat je nezbytností, nikoliv jenom jako požadavek etické povahy, ale také jako záruka vysoké kvality, která je nyní stále více požadována, a tím pádem také jako prostředek konkurenceschopnosti. Investice zemědělců do zdravých chovů hospodářských zvířat je nutno rozhodně podporovat jako nejlepší způsob, jak dosáhnout dlouhodobě udržitelné živočišné produkce.


II.5.2 Směrem k nové komplexní politice rozvoje venkova

Aby bylo možno zajistit životaschopné a sociálně soudržné venkovské oblasti, musí být posílen druhý pilíř SZP a vytvořena nová všeobecná politika rozvoje venkova. Cílem je stimulovat víceúčelovost, rodinné podnikání a venkovský průmysl, a tím podporovat zaměstnanost a předcházet vylidňování venkova. Vezmeme-li v úvahu, že 50% venkovské populace je starší než 50 let, budeme klást zvláštní důraz na podporu mladých zemědělců a na zajištění vzdělávání. Kromě toho je nezbytně nutné podporovat využití všeho lidského potenciálu ve venkovských oblastech, zejména žen, které hrají důležitou roli jak na úrovni zemědělských podniků, tak i při rozvoji venkovských oblastí.

V současnosti jde 10% rozpočtu zemědělství na opatření na rozvoj venkova. To pro dosažení našich cílů nestačí. Náklady na navrhovaný posun k 2. pilíři je nutno spíše než prostřednictvím samotného 2. pilíře SZP zajistit pomocí prostředků strukturální politiky.

Zemědělci, kteří žijí pod úrovní životního minima, musí dostat odpovídající sociální a ekonomickou podporu a je třeba vytvořit zvláštní pojištění na ochranu zemědělců, kteří čelí nemocím zvířectva.

Uskutečnění těchto strukturálních změn by mělo být decentralizované, ale Parlament musí spolurozhodovat v klíčových aspektech.

Obecněji řečeno, je nezbytné podporovat zavedení opatření, která pomohou vyhnout se novým pravidlům pro vazby na podmínky („cross-compliance“), jež vedou ke ztrátě konkurenceschopnosti s třetími zeměmi. Na mezinárodní úrovni je pro Evropskou unii také důležité trvat na rozšíření kategorie „green box“ Světové obchodní organizace (WTO) pro nekomerční položky.


II. 6. Rozvoj společensky a ekologicky udržitelné politiky rybolovu

Oblast rybolovu je konfrontována jak s důležitými otázkami životního prostředí, čímž se ukazuje naše závislost na přírodních zdrojích, tak i se závažnými problémy sociální koheze a s rostoucí nezaměstnaností. V současné době na rybolovu přímo závisí přibližně 550 000 pracovních míst. Mnohé z těchto regionů jsou okrajovými oblastmi, které jsou přednostně chráněny a kde je rybolov strategickým odvětvím regionálního hospodářství. S ohledem na škodlivé účinky rybářské politiky na životní a společenské prostředí v minulosti se zdá být reforma nevyhnutelná a naše výrazná podpora nutností.

Reforma musí zajistit udržitelnou a životaschopnou existenci rybolovu v EU. Musíme podporovat flexibilnější politiku, která by byla schopna reagovat na současné potřeby v této oblasti, a současně plánovat rozumné hospodaření s výlovy redukovanými zásobami ryb a najít řešení problému nechtěných úlovků. Pro lepší hospodaření se zásobami bude nutno posílit výzkum a mít spolehlivé informace o současných zásobách ryb.

Musí být zajištěna moderní flotila přizpůsobená dostupným zdrojům ryb. Chceme také, aby lidé pracující v této oblasti měli příjem, který by pokud možno zajišťoval životní podmínky srovnatelné s podobnými výrobními odvětvími.

Společná politika rybolovu (SPR) se musí integrovat do zahraniční politiky Unie, aby bylo možno spojit obchod s aspekty mezinárodních vztahů. Je nutno zajistit spojitost mezi přístupem k zásobám ryb a přístupem na trhy (právo investovat ve třetích zemích, volný přístup do přístavů, boj proti ilegálními rybolovu) a vypracovat smlouvy o rybolovu se třetími zeměmi, aby i dále existovala možnost lovit ryby plavidly zemí EU mimo vody Společenství.

Opatření k posílení akvakultury je nutno rozvíjet.


¹ Bod II.3.1., který upozorňuje na nutnost zvýšeni hranice věku pro odchod do důchodu nemůže být přijat stranou Nea Democratia. Důchodový věk v Řecku je dnes 65. rok, což Nea Democratia nehodlá měnit.


III. EVROPŠTÍ OBČANÉ: VZRŮSTAJÍCÍ POTŘEBA BEZPEČÍ

Bezpečí je jednou z hlavních starostí evropských občanů. Zesílená potřeba bezpečí je pociťována v mnoha oblastech, počínaje bezpečností na ulici, přes kontrolu vnějších hranic či boj proti terorismu až po oblast zdraví, potravin nebo hospodářství, vysoké nezaměstnanosti a rizikem bankrotů. V odpověď na tyto mnohačetné starosti občanů, klub ELS-ED navrhuje celou řadu iniciativ, které jsou zaměřeny na zajištění bezpečnosti uvnitř společnosti, které však mají také za úkol zlepšit občanskou a právní ochranu občanů.


III. 1. Zajištění vnitřní bezpečnosti a stability uvnitř společnosti

Ilegální přistěhovalectví, terorismus a s ním úzce spojený organizovaný zločin nepřijatelným způsobem ohrožují bezpečnost a stabilitu uvnitř společnosti. Je naší povinností proti těmto jevům bojovat na všech úrovních a zajistit tak bezpečnější společnost pro všechny evropské občany. V oblasti bezpečnosti může Evropská unie ve srovnání s členskými státy jednajícími samostatně skutečně udělat více.

III.1.1 Posílení evropské policejní a soudní spolupráce za účelem vytvoření bezpečnější Unie

Koherentní institucionální rámec pro zajištění větší účinnosti

Institucionální a právní opatření v oblasti svobody, bezpečnosti a justice musejí být podstatně zjednodušena. Bezpečnější Evropa si žádá především širší spolupráci mezi policií a soudy prostřednictvím vytvoření jednotného a koherentního institucionálního rámce, který by byl začleněn do struktury Společenství a jenž by pokrýval všechny oblasti týkající se justice a vnitra. Jednotná struktura by v případě smluv poskytla legislativní koherenci, řádným způsobem by chránila občanské svobody a odstranila by zbytečné komplikace tím, že by různé oblasti propojila ve vzájemné závislosti. Tím by se příslušná legislativa stala pro občana pochopitelnější.

Integrace Europolu do institucionálního rámce Unie by navíc zajistila řádný dohled ze strany Evropského parlamentu a soudní kontrolu Evropským soudním dvorem. Zároveň by měl mít Eurojust – systém spolupráce mezi státními zástupci z různých členských států – vlastní právní subjektivitu. Jeho úkoly, jakmile budou stanoveny, by měly být rozvíjeny a posilovány tak, aby tvořily skutečnou komunikační síť určenou k včasnému varování.

Boj proti kriminalitě

Definice závažných trestných činů přesahujících hranice jednotlivých zemí či těch, které ohrožují zájmy společnosti, především pašování drog a lidí, informační zločiny a praní špinavých peněz, by měla být v právních systémech členských států sladěna, aby bylo možno v rámci Unie stanovit minimální normy v této oblasti. Současně je na evropské úrovni nutno vytvořit jasný a stabilní rámec pro spolupráci mezi orgány činné v boji s organizovaným zločinem a terorismem.

Aby bylo možno vypořádat se s organizovaným zločinem a účinněji potírat pašování lidí mezinárodními kriminálními sítěmi, musí být neustále rozšiřována spolupráce mezi policejními složkami a zpravodajskými službami zemí EU. Je zcela nepřípustné, že za oběť pašování a sexuálnímu zneužívání padá každoročně 700 000 žen a dětí. Klub ELS-ED plně podporuje zvýšení minimálních trestných sazeb pro pašeráky a poskytování lepší ochrany obětem zločinů a svědkům při soudních procesech.


III.1.2 Řešení problému ilegální imigrace a zajištění vnějších hranic Evropské unie

Chceme udělovat azyl politicky pronásledovaným osobám, avšak zneužívání práva na azyl a vstup ilegálních imigrantů do Unie za účelem lepšího života - každoročně do Evropské unie přichází více než 500 000 lidí - tolerovat nelze.

Společné zajišťování bezpečnějších vnějších hranic EU

Bezpečnější společnost znamená bezpečnější hranice. Naší prioritou je zajistit, aby prodloužení vnější hranice EU v důsledku přijetí nových členských států nevedlo ke snížení úrovně bezpečnosti, ale naopak k jejímu zvýšení.

Koherentní a účinné společné zajišťování vnějších hranic členských států, včetně podpory současných snah o vytvoření Evropského sboru pro ochranu hranic, je pro účinný boj proti ilegální imigraci, kriminalitě a pašování lidí nanejvýš důležité. Musíme vytvořit koordinovanou politiku za účelem zlepšení funkční spolupráce na všech hranicích ve formě společných mnohonárodnostních týmů, které by následně prováděly kontroly na hraničních přechodech, a vybudovat dobře fungující systém včasného varování.

Klub ELS-ED se zároveň domnívá, že vytvoření Sboru pobřežní hlídky by se mělo stát prioritou Evropské unie, aby bylo možno zlepšit boj s kriminalitou na moři a zajistit bezpečnost evropského pobřeží s odhledem na hrozbu terorismu a nebezpečí ohrožení životního prostředí (znečištění ropou a nedovolené odplyňování). Pro tyto hrozby, které neuznávají hranice, je spolupráce na evropské úrovni naprosto nezbytná.

Společná azylová politika s jasně stanovenými postupy

Máme-li se vyhnout tomu, aby byla vnitřní bezpečnost Evropské unie ohrožena, je nutno stanovit jasné normy azylové a imigrační politiky pro řízení migračních toků s tím, že jednotlivým členským státům by zůstal prostor pro samostatné řešení těchto toků. Sloučení společných vnějších hranic, na než se vztahuje 25 či více různých předpisů týkajících se vstupu občanů třetích zemí do Evropské unie není důsledné. Tato situace nejvíce nahrává pašerákům lidí a ilegálním imigrantům; ti totiž k jednoduššímu vstupu do Unie aktivně využívají rozdílů a nedůsledností v předpisech jednotlivých zemí. Evropa potřebuje pro všechny ze tří kategorií imigrantů – dočasné uprchlíky, žadatele o azyl a ekonomické imigranty – společné, ale specifické odpovědi.
Rychlá azylová procedura založená na definici termínu „uprchlík“, která je stanovena v Ženevské konvenci, musí být zapracována do rámce společné azylové politiky.

Za prvé je nutné si ujasnit, kdo má právo na azyl, aby bylo možno zajistit bezpečnost a právní jistotu žadatelů o azyl a umožnit členským státům účinně používat možnost odmítnutí těch žadatelů, kteří na udělení statutu uprchlíka nemají nárok.

Za druhé je nutná harmonizovaná azylová procedura omezená na šest měsíců, aby nedocházelo k neustálému odkládání konečného rozhodnutí a opakovaného podávání odvolání. Klub ELS-ED je zásadně proti návrhům víceúrovňové procedury. Je třeba zdůraznit, že povolení rychlé procedury by mohlo do budoucna dát větší prostor pro širší definici práva na azyl.

Dohody o readmisi mezi EU a třetími zeměmi musejí být uzavřeny jako dodatek k výše uvedeným opatřením, aby byla zajištěna rychlá a nebyrokratická repatriace odmítnutých žadatelů o azyl. Klauzule o readmisi musejí být také zařazeny do obchodních a asociačních dohod.

Společná imigrační politika: boj proti ilegální imigraci v zárodku

Koherentní vízová politika napomůže lepší kontrole vstupu občanů třetích zemí do zemí EU. Společná a jasná pravidla týkající se podmínek vstupu a postupu při vyřizování dlouhodobých víz jsou nezbytná, aby bylo možno předejít neustále novému výkladu legislativy, což vede k vytvoření nejistoty, která škodí jak Evropské unii, tak i imigrantům. Bude také nutno zpřísnit kontroly.

Řešení otázky imigračních toků v zárodku. Pašeráci lidí ve velkém zneužívají chudobu a nedostatek ekonomicky zajímavých perspektiv v mnoha rozvojových zemích a také nedostatek informací o skutečných možnostech legální migrace. Je proto nezbytné rozšířit spolupráci se zeměmi původu a tranzitními zeměmi, především pomocí vypracování dlouhodobé preventivní politiky založené na projektech ekonomického rozvoje a na informačních kampaních o skutečných možnostech usazení se v Evropě.


III.1.3 Pevné stanovisko v boji proti terorismu

Terorismus ohrožuje bezpečnost našich občanů a způsobuje škody svým obětem a ohromné utrpení jejich rodinám. Evropa projevila po 11. září nebývalé odhodlání bojovat s terorismem ve všech jeho podobách a v tomto boji hodlá pokračovat. Prioritou je v současnosti urychlená aplikace platných opatření, především zavedení evropského zatykače a postupu při vydávání osob mezi členskými státy.

Společná definice terorismu musí být začleněna do acquis a ve Smlouvě by měl být vytvořen legální základ, umožňující zmrazit účty a odstřihnout zdroje občanů EU zapojených do terorismu. Důvěryhodná strategie musí na evropské úrovni zahrnovat také vytvoření koherentní institucionální struktury, která by Unii umožnila účinně a rychle jednat, a na mezinárodní úrovni zintenzivnění spolupráce, především v oblasti sdílení informací zpravodajskými službami. Současně musí být rozhodnuto i o přiměřených opatřeních Evropské unie týkajících se odškodnění obětí teroristických činů. Strategie boje Unie proti terorismu musí být předmětem demokratické kontroly ex-ante i ex-post.


III. 2. Ochrana občanů: větší bezpečnost občanů v každodenním životě

Evropští občané se často necítí ve svém každodenním životě bezpečně. Cítí, že potraviny nejsou bezpečné a prostředí ve velkých městech negativně ovlivňuje jejich zdraví a přispívá k rozvoji nových chorob. Chtějí větší občanskou bezpečnost, tj. bezpečnější potraviny a lepší úroveň ochrany zdraví.


III.2.1 Zajistit bezpečné a zdravé potraviny „od vrat statku až na talíř“

Série nedávných potravinových skandálů ukázala, v jaké míře jsou potraviny důležité pro evropskou kulturu a civilizaci. Je to něco, co se nás týká každý den. Umožnit občanům konzumovat kvalitní potraviny a ujistit je o bezpečnosti výrobků je proto hlavní prioritou klubu ELS-ED. Vytvoření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority) v prosinci 2001 bylo prvním důležitým krokem správným směrem. Přesto je nutno v započatém úsilí nepolevovat, abychom mohli v Evropě nabízet nejbezpečnější a nejzdravější potraviny.

Je nezbytné se pokusit zajistit bezpečné potraviny pokud možno v průběhu celého potravinového řetězce. Aby bylo možno tohoto cíle dosáhnout, je nutno na všech úrovních zpřísnit kontrolu a normy na bezpečnost, počínaje stájemi, přes dopravu až po skladování, a zajistit možnost přesného dohledání v průběhu celého řetězce. Bezpečné potraviny také znamenají dodržování přísných norem pro životní prostředí a ochranu zvířat, aby bylo možno evropské potraviny považovat za nejlepší a nejzdravější. Spotřebitelé musejí mít pocit, že rozšíření Unie nepovede ke zhoršení norem na kontrolu potravin. Naším cílem není jen zajištění toho, aby byla v celé rozšířené Unii dodržována hygienická opatření a veterinární zákony, ale také aby byly kontroly přísné a systematické a aby bylo označování výrobků přesné.

Boj proti zvířecím chorobám a systematická prevence. Náš klub velmi podporuje boj proti chorobám zvířata aktivně se účastnila práce dočasného výboru Evropského parlamentu pro kulhavku a slintavku. Chceme dále podporovat snahy o vymýcení zvířecích chorob. Vedle přísných kontrol uvnitř Unie a vypracování systému včasného varování musejí být rozšířeny kontroly dovozu na hranicích a dovoz musí být podmíněn dodržováním podobných hygienických norem a norem týkajících se bezpečnosti potravin a ochrany zvířat.

Přesto je zavedení účinné a systematické politiky prevence založené na spolehlivých zemědělských postupech při chovu zvířat určených pro spotřebu (bezpečné používání výrobků na ochranu rostlin, hnojiv a antibiotik) a na zlepšení biologické bezpečnosti spolu s dobrým zacházením se zvířaty nejúčinnějším prostředkem k vymýcení chorob zvířat a k zamezení toho, aby se v budoucnu objevily nemoci nové.

Podpora výroby kvalitních potravin a jejich správného označování. Dalším krokem je podpora výroby kvalitních, tj. zdravějších a chutnějších potravin o vyšší nutriční hodnotě, které by byly vyráběny metodami šetřícími životní prostředí. Hledisko kvality činí z potravin něco skutečně jedinečného. Podpora kvalitní produkce musí tvořit základní cíl reformy společné zemědělské politiky (SZP) a musí být doprovázena příslušným označením tak, jak se to děje v případě organických výrobků. Dobrá kvalita má svou cenu a proto musí být snadno poznat.


III.2.2 Nové úkoly v oblasti veřejného zdraví: neustále zlepšovat ochranu veřejného zdraví

Lidé v EU nyní žijí déle a vedou zdravější způsob života než kdykoli dříve. Přesto stále jeden člověk z pěti umírá předčasně, často v důsledku choroby, které bylo možno předejít, a rovněž přetrvává znepokojující nerovnost ve zdravotním stavu různých společenských tříd. Objevují se nová zdravotní rizika, především přenosné choroby, a delší průměrná délka života s sebou navíc přináší specifické problémy, které se projevují především strmým nárůstem výskytu chorob staršího věku. Otázky veřejného zdraví se proto objevují stále znovu. Aby byla v Evropě zajištěna nejvyšší možná úroveň zdraví, je tyto otázky nutno řešit, a to s vědomím konfliktních tlaků uvnitř jednotlivých systémů zdravotnictví.

Realizace nového programu na ochranu veřejného zdraví v EU. Nový přístup Společenství na poli veřejného zdraví (2003-2008) nahrazuje roztříštěné evropské zdravotní iniciativy (boj s rakovinou, podpora zdraví, prevence AIDS, prevence drogových závislostí, monitorování zdraví, prevence úrazů, onemocnění spojená se znečištěním životního prostředí) jednotným programem, který se orientuje především na prevenci chorob. Klub ELS-ED zastává názor, že tento program přispěje k rozvoji zdraví v EU a napomůže ochraně veřejného zdraví působením tří hlavních proudů: zlepšením informovanosti o údajích týkajících se veřejného zdraví, vyšší schopností rychle reagovat na zdravotní hrozby a ovlivňováním faktorů, které mají vliv na zdraví.

Podpora účinného monitorování a schopnosti koordinovaně reagovat na úrovni Evropské unie s cílem řešit zdravotní rizika a výskyt chorob. Nemoci a epidemie, které nerespektují hranice jednotlivých zemí, a možné úmyslné zdravotní hrozby (bioterorismus) představují pro oblast veřejného zdraví nové úkoly. Zvýšená mobilita obyvatel má za následek velmi dynamické šíření přenosných chorob. Tyto choroby se tak stávají jasným příkladem nutnosti posílit roli EU v oblasti veřejného zdraví. Klub ELS-ED oceňuje úlohu sítí epidemiologického monitorování a dozoru nad infekčními chorobami a klade důraz na potřebu větší schopnosti EU přenosné choroby monitorovat. Vytvoření Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí zlepší propojení mezi orgány jednotlivých zemí zabývajícími se zpracováním dat a národními referenčními laboratořemi pro různé choroby, zvýší monitorovací kapacitu pro infekční choroby a dále přispěje k možnosti, jak účinně a koordinovaně reagovat na hrozby v oblasti zdravotnictví.

Zdůrazňujeme, že na základě subsidiarity jsou za zdravotní politiku v zásadě odpovědny členské státy, je však nutno si uvědomit, že kontrola infekčních chorob je možná pouze na základě mezinárodní spolupráce.

Zajištění mobility a tělesné i duševní pohody stárnoucí populace. Klub ELS-ED v Šestém rámcovém programu EU pro výzkum velmi podporoval výzkum v oblasti chorob staršího věku, jako např. Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby, artrózy a revmatu. Tato onemocnění postihují stále větší množství lidí a představují pro ně chronickou zátěž. Tato otázka zůstává jednou z našich nejvyšších priorit. Chceme, aby evropští senioři prožili období důchodu v tělesné i duševní pohodě, nikoli v bolesti a izolaci.

Zlepšení kvality života lidí, kteří trpí psychickými chorobami: Břemeno psychických onemocnění nelze podceňovat. Je známo, že v pracovní oblasti vykazují lidé trpící psychickými chorobami nejnižší zaměstnanost na trhu práce ze všech invalidních osob. Klub ELS-ED velmi podporuje snahy Šestého rámcového programu pro výzkum, především aktivity zaměřené na to, aby se otázky psychického postižení dostaly do povědomí společnosti, která si uvědomuje problémy zdraví, na poskytování nejúčinnějších léčebných metod a na iniciativy, které pomáhají bojovat se stigmatem a sociální vyloučeností lidí trpících psychickými chorobami.

Výzkum v oblasti vzácných onemocnění a přípravků na jejich léčbu je nedostačující. Hlavním důvodem jsou vysoké náklady vzhledem k předpokládanému počtu pacientů. Náš klub bude i nadále podporovat výzkum v této oblasti, protože není přípustné, aby bylo v dnešní Evropě zdraví lidí závislé pouze na finančních propočtech.

Je nutno vyvinout léky, které by zohledňovaly věk pacientů a přesně odpovídaly specifickým zdravotním potřebám pacientů každé věkové skupiny. Je nutno podporovat především vývoj léků pro malé děti a starší pacienty.

Výskyt nemocí se vztahem ke znečištění životního prostředí, především v městských oblastech, roste. Je nutno zajistit léčbu a prevenci moderních chorob jako je astma.

Je nezbytné mít možnost ovlivňovat faktory, které mají vliv na zdraví, podporou prevence. Zvýšená uvědomělost, kterou lze dosáhnout masovým poskytováním přiměřených informací, jež by lidem poskytly možnost vetší kontroly nad faktory, které ovlivňují jejich zdraví, může přispět ke snížení počtu předčasných úmrtí, k nimž dochází v důsledku nezdravého a nevyváženého stravování. Podobně může stav veřejného zdraví zlepšit prevence chorob, včetně očkovacích kampaní, a testování cílových skupin obyvatel.


III. 3. Posílení koncepce evropského občanství

Ochrana práv občanů je základem našeho demokratického systému, který se zakládá na právním státě. Charta základních práv včleněná do Ústavní smlouvy EU a do evropského právního systému poskytuje občanům dodatečnou ochranu, např. proti jejich vlastnímu státu. Chceme, aby si občané byli vědomi podstaty svých práv a uměli je využívat.

Podobně se Evropané musejí cítit bezpečně v roli spotřebitele, aby mohli plně využívat výhody jednotného trhu. Naším úkolem proto je učinit Evropu přirozenou a konkrétní součástí každodenního života Evropanů jako občanů, pracovníků, spotřebitelů, studentů, důchodců i dětí.


III.3.1 Zlepšení právní ochrany evropského občana

Posílení a naplnění evropského občanství. V současné době musíme účinně zavádět a patřičně chránit všechna práva a povinnosti, které v sobě evropské občanství podle Charty základních práv skrývá a které jsou včleněny do Ústavní smlouvy. Občané si musejí uvědomit, že jsou součástí rozsáhlého ochranného systému, a to i v případě, že stojí proti vlastní vládě.

Fungující právní systém schopný zajistit přiměřený přístup ke spravedlnosti je základním předpokladem k dosažení našeho cíle, kterým je zvýšení právní jistoty. Společná existence patnácti systémů občanského práva a s nimi souvisejícími procedurálními překážkami pochopitelně brání volnému pohybu zboží a služeb na společném trhu. Například v oblasti smluvního práva se musejí společnosti a spotřebitelé seznámit s 15 různými soustavami předpisů a přizpůsobit se jim. Proto musíme vytvořit právní systém, který by byl pro všechny srozumitelný a kde by bylo možno příslušný předpis snadno nalézt. Již existuje acquis, avšak tyto předpisy nejsou vždy konzistentní.

V oblasti soudní spolupráce v občanských i obchodních věcech je nutné zajistit, aby složitost právních a administrativních systémů členských států těmto zemím nebránila v uplatňování jejich práv. Aby tak bylo možno konat účinně a dodržovat přitom zásady subsidiarity, je potřeba zavést princip vzájemného uznávání soudních rozhodnutí, a to na základě principu rovnosti právních systémů členských států.

Je nutno dosáhnout zlepšeného přístupu ke spravedlnosti především v oblasti hranice přesahujících sporů. Je nezbytné klást důraz především na rozvoj alternativních metod urovnávání sporů, jako jsou arbitráž nebo zprostředkování např. pomocí obchodních komor, protože alternativní metody často vedou k rychlejšímu a finančně méně náročnému řešení sporů. Proto musíme vedle evropské mimosoudní sítě (EEJ) podporovat vytvoření metod alternativního řešení sporů v celé Unii, a to především on-line.


III.3.2 Posílení práv evropského spotřebitele

Vnitřní trh má být přínosem nejen pro obchod, ale i pro evropské občany jako spotřebitele. Aby se společný trh stal pro 470 milionů Evropanů hmatatelnou skutečností, musejí mít spotřebitelé možnost využívat nejen širší nabídku výrobků a nižší ceny, ale mít výhody i z lepší ochrany svých ekonomických a právních zájmů. Pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele v celé Evropské unii je nutno kodifikovat příslušné předpisy v souhrnné smlouvě, která by obsahovala základní zásady týkající se ochrany spotřebitele.

Kodifikace předpisů a praxe v oblasti ochrany spotřebitele na úrovni EU a zajištění jednotného prosazování těchto předpisů vytvoří všeobecně platné a soudržné prostředí, které bude zaručovat ochranu práv spotřebitele v celé rozšířené Unii. Tak budou mít spotřebitelé při nákupech v zahraničí stejnou jistotu, jako když nakupují doma v nejbližším obchodě.

Je také nutné, aby spotřebitelé měli možnost se rozhodnout na základě přístupných a věcných informací. Musíme se i nadále snažit odstranit strukturální nerovnováhu mezi jednotlivci a firmami v oblasti přístupu k informacím a právním znalostem a zkušenostem.


III.3.3 Objasnění práv občanů ve vztahu k institucím EU

Evropský občan má právo na korektní administrativní praxi. Skutečností však zůstává, že v posledních letech se objevila řada různých netransparentních správních postupů. Občané, kteří jsou ve zvýšené míře nabádáni k spoluúčasti na vypracovávání aktů Společenství, si musejí být vědomi svých práv a povinností a také své role v tomto procesu. Jelikož je pro zajištění právní ochrany nutné, aby byla práva občanů ve vztahu k institucím EU a jejich úředníkům jasná, procedurální právo musí být kodifikováno a musí být snáze pochopitelné.

Je nutno zahájit legislativní proces týkající se procedurálního práva, aby bylo možno kodifikovat postupy, které mají být při schvalování různých aktů Společenství dodržovány a vyzdvihnout potřebu požadovaných konzultací. Kodifikované administrativní postupy společné všem institucím EU poskytnou užitečný doplněk k Pravidlům správného administrativního jednání doporučovaným evropským ombudsmanem, která se soustřeďují na vztahy mezi veřejností/občany a správou EU a která mají být závazná pro všechny instituce EU a jejich správu a mají být k dispozici veřejnosti.

Postupy při vyřizování peticí a stížností občanů je také nutno harmonizovat. Občané nejsou schopni správně uplatňovat své právo na podávání stížností či peticí, protože postupy při jejich podávání a vyřizování jsou velmi složité a v každé instituci se liší. Je potřeba dosáhnout harmonizace těchto postupů formou meziinstitucionální dohody. Náš klub se bude snažit, aby se činnost ombudsmana a stížnosti či petice občanů v případech závažného porušení práva Společenství dostaly co možná nejsnáze na pořad jednání plenárních zasedání Evropského parlamentu.


IV. EVROPA A JEJÍ MÍSTO VE SVĚTĚ: NOVÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI

IV. 1. Evropa musí dostát svým mezinárodním závazkům

Hlavním cílem Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) je zachování míru a bezpečnosti a ochrana společných hodnot, rozvoj demokracie, respektování lidských práv a právního státu. V tomto ohledu jsou našimi prioritami v oblasti SZBP intenzifikace strategických partnerství EU se silnějším důrazem na kolektivní bezpečnost a na potřebu připravit se na nové jevy ohrožující bezpečnost.

Aby dostála svým závazkům v oblasti mezinárodní bezpečnosti a získala silné pozice na mezinárodní politické scéně, musí si evropská zahraniční politika vytvořit instituce, které by jí umožnily vyjadřovat jednotné názory a tím splnit zásadní institucionální podmínky k tomu, aby bylo dosaženo vytvoření skutečné evropské zahraniční politiky. Klub ELS-ED se domnívá, že se při snahách o dosažení tohoto cíle Evropská unie nevyhne nutnosti ujasnit si pravomoci a zjednodušit rozhodovací procesy. V tomto ohledu je klub ELS-ED toho názoru, že částečná integrace SZBP do struktur Společenství představuje významný prostředek ke zvýšení koherence a ke zviditelnění politiky Unie.


IV.1.1 Posílení strategických partnerství

Strategickými prioritami klubu ELS-ED v nadcházejících letech je vytvoření oblasti míru a stability na evropském kontinentu, kde by byly respektovány zásady demokracie a právního státu, a posílení našich strategických partnerství. Zároveň však bude Evropa i nadále stejně vnímavá ke stále vyšším očekáváním zemí oblasti středozemního moře.

Ve vztahu ke třetím zemím se bude EU neustále zaměřovat na demokracii a respektování lidských práv, se zvláštním důrazem na práva žen (např. v Íránu), na boj s terorismem a s nelegálním přistěhovalectvím. Lze uvažovat o začlenění zvláštní klauzule týkající se respektování práv žen do asociačních a partnerských dohod.

Vytvoření oblasti míru a stability na evropském kontinentu je strategickou prioritou klubu ELS-ED v nadcházejících letech.

Mír, prosperita a stabilita v jihovýchodní Evropě s dlouhodobým cílem integrace těchto zemí do evropských struktur zůstávají v centru této strategie.

Prioritou je také širší spolupráce s novými sousedy rozšířené Unie (Ukrajina, Moldávie, Bělorusko) formou globální sousedské strategie s cílem vytvořit zónu prosperity, přičemž bude v této oblasti kladen důraz na mírové vztahy a spolupráci.

Další rozvoj spolupráce s Ruskem je rovněž velmi důležitý, především v oblastech společného zájmu jako je např. společná prosperita, demokratizace, bezpečnostní politika, zásobování energiemi, jaderná bezpečnost, doprava a boj proti organizovanému zločinu a korupci. Zvláštní důraz bude kladen na oblast severní dimenze, především na problémy Kaliningradské oblasti. Je nutno podporovat přeshraniční spolupráci, která je z hlediska vyrovnaného rozvoje regionu zásadní.

Je potřeba vytvořit všeobecnou dlouhodobou politiku týkající se Kavkazu s cílem stabilizace celého území, přičemž důraz musí být kladen také na skutečnost, že se jedná o oblast s bohatými energetickými zdroji.

Pro zaručení stability, bezpečnosti a prosperity ve světě jsou podstatné transatlantické vazby a rozšířená spolupráce v rámci transatlantickým strategickým společenstvím. Staré programy je nutno přehodnotit a vytvořit nové zralé vztahy, které by umožnily sblížení strategických hledisek, a to především posílením NATO a vytvořením evropských vojenských struktur. Vztahy mezi EU a USA je nutno rozvíjet na základě projektů, které by podtrhovaly jak politické tak i ekonomické aspekty tohoto partnerství, včetně dokončení transatlantického trhu.

Barcelonský proces v mediteránní oblasti musí dostat nový impuls především vytvořením Evropsko-mediteránního parlamentního shromáždění s důrazem na demokracii a respektování právního státu, na ekonomický a sociální rozvoj a na posílení kulturního dialogu. Náš klub se bude snažit o včasné vytvoření Evropsko-mediteránní zóny volného obchodu tak, jak je stanoveno v barcelonské úmluvě, a o prohloubení dialogu s jejími partnery ze severozápadní Afriky, abychom pomohli vytvořit Unii arabského Maghrebu.

Současně je nutno podporovat větší politickou angažovanost Evropské unie na Středním východě jasným a vyrovnaným přispěním k mírovému procesu v rámci „kvarteta“ (EU, USA, Rusko, OSN). Kromě toho se bude naše skupina i nadále snažit o upevnění míru v Afghánistánu. Dialog s arabským a muslimským světem se musí stát prioritou přítomnosti Unie v tomto regionu.

Spolupráci s Asií je nutno rozšířit. Vztahy s Čínou jako se strategickým partnerem s velkým potenciálem je nutno podporovat. Je také potřeba zintenzívnit vztahy se seskupením ASEAN a asijsko-evropským dialogem ASEM, které budou hrát hlavní úlohu v předcházení konfliktům a v podpoře politické stability v Asii. Zároveň je nutno dát v evropské zahraniční politice prostor Indii jako největšímu demokratickému státu na světě a faktoru, který na asijském kontinentu udržuje geopolitickou rovnováhu vůči Číně. Musí také pokračovat politický dialog zahájený s Iránem v rámci vyjednávání, která jsou vedena s cílem uzavřít dohodu o spolupráci, která by znamenala důležitý krok k vytvoření bližších vztahů.

V Latinské Americe se bude naše skupina snažit upevnit bilaterální strategické společenství posílením politických názorů a dokončením asociačního procesu a pomocí nových smluv se seskupením Mercosur, Andským společenstvím a se Střední Amerikou, abychom v této oblasti podpořili stabilitu, prosperitu a právní stát.

Je povinností Evropské unie a je také v jejím zájmu prohlubovat dialog, kdykoli to je nutné z hlediska uvolňování přeshraničního napětí, které ohrožuje stabilitu v regionu (Střední východ, Západní Sahara, Kašmír, africký kontinent).


IV.1.2 Zaměření na konflikty zítřka

Abychom byli schopni správně reagovat na novou bezpečnostní situaci (boj proti terorismu), je nutno přehodnotit priority a dát přednost kolektivní bezpečnosti před kolektivní obranou. To má závažný dopad na reformu politických a vojenských struktur, které se ve zvýšené míře zaměřují na přípravu na budoucí konflikty. Aby byla komplexní, musí být tato nová orientace podpořena důrazem na předcházení konfliktům. Zde je nutno zdůraznit pozitivní roli Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v této oblasti a její zvláštní úlohu v Evropě.

Zároveň se musí Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU (SZBP) ve zvýšené míře zabývat horizontálními záležitostmi (zásobováním vodou, obchodováním s drogami, diamanty a zbraněmi malého kalibru), které jsou často buď zdrojem nebo prostředkem k financování regionálních konfliktů. Je nutno se zaměřit na podporu regionální spolupráce a vypracování společné strategie zaměřené na prevenci konfliktů v Africe. Je potřeba přehodnotit „Petersberské úkoly“¹ a přizpůsobit je novým hrozbám týkajícím se bezpečnosti tak, aby zahrnovaly boj proti terorismu.


IV.1.3 Jasná a účinná SZBP začleněná do struktury Společenství

Aby SZBP na mezinárodní politické scéně získala vysoký kredit a pevnou pozici, je nutno ujasnit si pravomoci a rozhodovací procesy.

Částečná integrace SZBP do struktury Společenství, kde by byl ministr zahraničních věci EU podporován evropskou diplomatickou službou, složenou z prostředků Společenství i jednotlivých členských států, a rozhodovací proces založený na většinovém hlasovacím systému, který by se stal všeobecným pravidlem, by jistě pozitivně ovlivnily koherenci a zviditelnění zahraničních akcí Unie. Proto musí být také zajištěna demokratická kontrola ze strany Evropského parlamentu.


IV.1.4 Vytvoření evropské obranné politiky

Skutečně evropská koncepce v oblasti bezpečnosti, která by vymezila jednotný názor a analyzovala potřeby, by sloužila za základ pro pozdější vytvoření evropské obranné politiky. Zásada diferenciace v oblasti vojenských operací by stanovila odpovědnost v rozhodovacím procesu.

Důležitým předpokladem pro účinnou evropskou obrannou politiku v dlouhodobějším měřítku je vypořádání se s nedostatky ve způsobilosti armád. To je spojeno s tradičně nejednotným způsobem obstarávání vojenských zakázek, což vede k rozředění finančních zdrojů.

Evropská bezpečnostní strategie

1. Evropská unie musí stanovit "Evropskou bezpečnostní strategii" jako konstruktivní odpověď na Národní strategii bezpečnosti zveřejněnou Bushovou vládou 20. září 2002. Část této strategie se musí zabývat přizpůsobením mezinárodního práva a Charty Organizace spojených národů realitě současného světa. Mezinárodní mír už neohrožují pouze konflikty mezi státy, ve stále větší míře to jsou konflikty, které zahrnují nestátní faktory. Evropská unie musí na tyto otázky dát uspokojivou odpověď. S tím, jak se rozmáhají zbraně hromadného ničení, musíme čelit otázce, zda reakce, i masivní, je schopna zajistit bezpečnost evropských občanů.

Tato strategie musí se musí také zabývat vztahy mezi NATO a Evropskou unií. Evropská myšlenka bezpečnosti musí být úzce spojena s NATO.

2. Evropská unie musí přijmout program pro rozvoj evropské obrany s striktními cíli týkajícími se časového harmonogramu a obsahu. Ukázalo se, že v minulosti byl tento přístup velice úspěšný - společný trh a zavedení jednotné měny jsou toho důkazem. Detaily dvoufázového programu evropské obrany již Evropský parlament přijal dne 10. dubna 2003 ve formě Morillonova usnesení o nové bezpečnostní a obranné struktuře.

Vojenské kapacity

Evropská unie v současné době vydává na obranu přibližně 150 miliard eur ročně. To se rovná přibližně 50% výdajů na obranu USA. Přesto je v důsledku existence patnácti plně vyzbrojených armád a časté duplikace, především v nákladné oblasti výzkumu, výkonnost evropské obrany ve srovnání s USA pouze na úrovni 10%.

EU musí vytvořit společný trh pro získávání výzbroje. Kodex chování týkající se vývozu zbraní je nutno dále upevnit. Bylo by tak možno zavést praxi vzájemného uznávání rozhodnutí o vývozu zbraní vládami členských států a posílit tak schopnost EU konat jednotně. Je nutno vytvořit agenturu pro obranný výzkum a vývoj, která by odpovídala za koordinaci zadávání armádních zakázek v jednotlivých zemích. Výzkumné projekty by bylo možno centralizovat či alespoň koordinovat pomocí centrální struktury.

Pokud tomu nebudou bránit bezpečnostní zájmy, je nutno zadávání veřejných zakázek zveřejňovat na území celé Evropy, aby byla v oblasti zásobování armád zajištěna konkurence. Od aplikace článku 296 Smlouvy by se mělo postupně upouštět. Evropský soudní dvůr v posledních letech vydal řadu povzbudivých rozhodnutí týkajících se této problematiky.

Při současné bezpečnostní situaci je navýsost důležité zajistit schopnost společného fungování armád jednotlivých členských států. Proto je nutno zabezpečit, aby vybavení a výcvik armád všech členských států odpovídal společným normám a standardům.

Vytvoření skutečné evropské vesmírné politiky je jedním z hlavních technologických úkolů Unie, jejichž realizace by mimo jiné v budoucnosti měla zajistit nezávislost její vojenské rozvědky. Klub ELS-ED proto významně podporuje program Galileo, přičemž musí zároveň s politováním konstatovat, že vojenská stránka tohoto projektu dosud nebyla schválena, a navrhuje, aby se Evropská vesmírná agentura stala Vesmírnou agenturou Evropské unie.


IV. 2. Silná finanční angažovanost v rozvojovém světě

Více než 1 miliarda lidí má na den méně než 1 dolar. Příliš mnoho lidí trpí denně nedostatkem potravin, hledá možnosti vzdělání či potřebuje léky. Klub ELS-ED chce zajistit, aby se EU v rozvojovém světě i nadále vysoce finančně angažovala.


IV.2.1 Účinně vymýtit chudobu

Našim cílem je, aby jednotlivé země poskytovaly 0,7% svého HDP na rozvojovou pomoc s cílem účinně bojovat za vymýcení chudoby, a to především podporou udržitelného sociálního a ekonomického rozvoje. Členské státy musejí na rozvojovou pomoc věnovat do roku 2006 minimálně 0,33% svého HDP. Musíme zajistit, aby legislativa EU zohledňovala potřeby těch nejchudších.


IV.2.1 Podmíněnost pomoci: podpora respektování lidských práv, demokracie a právního státu

V souladu s dohodou z Cotonou musí být pomoc podmíněna respektováním lidských práv, demokracie a právního státu. Jsme toho názoru, že rozvoj skutečné parlamentní demokracie je zásadní pro podporu svobody jednotlivce, umožňuje ekonomický růst a zajišťuje prosperitu pro všechny národy. Při poskytování rozvojové pomoci je nutno i nadále systematicky vznášet otázku ochrany žen.


IV.2.2 Zvýšení účinnosti pomoci: decentralizace jejího řízení

Pro zvýšení efektivity se musí decentralizovat řízení programů Komise a omezit jejich byrokracie. Navíc je k prohloubení celkové koherence nutno Evropský rozvojový fond včlenit do rozpočtu EU.


IV. 3. Zajištění toho, aby bylo současné kolo jednání WTO založeno na spravedlivém obchodě a rozvoji

Jednání uvnitř organizace WTO poskytuje široký rámec nejen pro spravedlivé a vzájemné otevírání trhů a snížení deformací v oblasti obchodu, nýbrž funguje také jako neutrální a účinný systém k urovnávání obchodních sporů.

Přestože jednání WTO bude mít zásadní vliv na vnitřní politiky EU, klub ELS-ED, vědom si možnosti potenciálního přínosu pro Unii, podporuje zásady jednání stanovené na konferenci ministrů WTO v Dauhá v listopadu 2001. V centru nadcházejících obchodních jednání by měla být snaha integrovat ustavující se ekonomiky a nejméně rozvinuté země do globální ekonomiky.


IV.3.1 Podpora globálního, ale spravedlivého obchodu

Globální obchod musí být spravedlivý. Podporujeme další odstraňování obchodních bariér a vytváření globálně liberalizovaného obchodního trhu, je však nezbytné, aby všichni partneři WTO aplikovali předpisy a normy podobným způsobem a aby byla rozhodnutí účinně plněna. Termín spravedlivý navíc označuje, že budou brány v potaz specifické problémy méně rozvinutých zemí.


IV.3.2 Přetvoření současného kola jednání v skutečně "rozvojové jednání"

Rok 2004 bude bezpochyby zásadním z hlediska tradiční rozvojové politiky Unie, protože rozvojové otázky budou zahrnuty do celkového rámce jednání WTO. Evropská unie je rozhodnuta do té doby zrušit obchodní preference.

Použijeme impulsu nového kola jednání k prosazení soustavy politik, které mají pomoci nejchudším zemím překlenout mezery v hospodářské, technologické a digitální oblasti, kterým nyní čelí, a které zajistí, aby tyto země měly přiměřený přístup k nejvíce potřebným lékům.


IV.3.3 Zvýšení odpovědnosti WTO: vytvoření silného parlamentního shromáždění

Neexistencí parlamentního dozoru v oblasti obchodu je potřeba se znovu zabývat. Aby bylo možno zvýšit odpovědnost v procesu jednání WTO, je velmi důležité, aby se národní parlamenty patřičně angažovaly. Proto plně podporujeme vytvoření a další podporu parlamentního shromáždění WTO. Poslanci by mohli vytvořit důležitý spojovací článek mezi jednáními, která by vedli zástupci exekutivy, a občany, a to především jako prostředek pro poskytování informací a odpovědí na jejich otázky.


¹ Petersberské úkoly se týkají humanitárních a záchranných akcí, mírových operací, akcí bojových jednotek v krizových situacích, včetně prosazování míru. Konkrétním příkladem jejich realizace jsou pravomoci, které získal vysoký představitel v Bosně.


V. ZDRAVÉ HOSPODAŘENÍ S FINANČNÍMI PROSTŘEDKY: POTŘEBA PŘÍSNOSTI

Otevřenost a odpovědnost ve věci vynakládání finančních prostředků EU je zásadním demokratickým požadavkem. Klub ELS-ED zajistí, aby byla dodržována vysoká úroveň hospodaření s veřejnými prostředky, a bude se i nadále zasazovat o energický boj proti podvodům. Pro dosažení našich politických ambicí se budeme zároveň snažit kontrolovat všechny položky rozpočtu, abychom ve střednědobém horizontu zajistili větší flexibilitu a lepší využívání finančních prostředků.


V. 1. Opatrné vynakládání finančních prostředků a energický boj proti podvodům


V. 1. 1 Zvýšení odpovědnosti za vynakládání finančních prostředků EU a prosazování institucionální reformy

Je zapotřebí účinně dokončit reformu Evropské komise a vyhodnotit výsledky reformního balíčku především s ohledem na politiku vůči zaměstnancům a na otevřenost vůči dozoru zvenčí.

Komisaři musejí nést politickou odpovědnost za finance, které spravuje jejich resort. Navíc je nutno zavést závazný Kodex chování, který by platil pro jmenování vedoucích úředníků, a zveřejnění finančních zájmů komisařů a generálních ředitelů na Internetu by mělo být povinné.

Postup při jmenování do účetního dvora a o věrohodnosti musí být reformováno.

Rada ministrů musí být skutečně odpovědná za financování provozních aspektů svých činností.


V. 1. 2 Otevřenost a transparentnost: zlepšení schvalování plnění rozpočtu

Široký přístup k dokumentům a větší otevřenost při zadávání zakázek jsou v tomto kontextu velmi důležité.

Aby bylo možno těchto cílů dosáhnout, je nutno posílit pravomoci Výboru pro kontrolu rozpočtu tím, že by dostal pravomoc předvolávat osoby a vyžádat si od Komise jakýkoli dokument. Zajistíme, aby i v nových členských státech byla